Informační model stavby (IMS) a digitální model stavby (DiMS) – jaký je rozdíl?

IMS, DiMS a legislativa

Rozdíl mezi IMS a DiMS už není jen odborné téma z oblasti BIM. Význam má i z pohledu zákona č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti po částech. Ustanovení týkající se informačního modelu stavby (IMS), datového standardu stavby a společného datového prostředí jsou účinná od 1. ledna 2027. I proto je důležité správně rozlišovat mezi širším pojmem IMS a jeho dílčí částí, digitálním modelem stavby (DiMS). Pro vybrané veřejné zadavatele se navíc od tohoto data stává správa informací o stavbě povinností.

Informační model stavby (IMS)

Informační model stavby (IMS) je jedním z klíčových pojmů, které zákon vymezuje. Představuje digitální reprezentaci stavby a zahrnuje všechny informace potřebné pro:

• návrh,
• realizaci,
• provoz a údržbu,
• i případné odstranění stavby.

Podle § 2 písm. b) zákona je informační model stavby digitální reprezentací fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem stavby.

V rámci IMS jsou zachycovány mimo jiné i informace týkající se:

• průběhu změn jednotlivých částí IMS a jejich verzí,
• komunikace relevantních účastníků nad těmito výstupy,
• odpovědností za schválení nebo zamítnutí poskytnutých informací k použití.

Cílem IMS je tvořit spolehlivý a důvěryhodný zdroj informací o stavbě v průběhu celého jejího životního cyklu – od prvotního záměru až po demolici.

IMS = „všechny relevantní informace o stavbě v digitální podobě“.

Digitální model stavby (DiMS)

Digitální model stavby (DiMS) představuje trojrozměrnou digitální reprezentaci stavby propojenou s alfanumerickými informacemi (vlastnostmi), které popisují jednotlivé prvky a jejich vztahy.

Digitální model stavby:

• obsahuje geometrii (prostorové uspořádání stavebních prvků),
• obsahuje vlastnosti prvků (materiály, technické parametry, kódy, klasifikaci),
• je typicky výsledkem práce v autorských BIM nástrojích, jako je například Autodesk Revit nebo Autodesk Civil 3D.

Podle § 6 odst. 1 zákona digitální model stavby (DiMS) představuje ucelenou část reprezentující prostorové uspořádání a charakteristiky stavby, jejích konstrukcí a prvků ve strukturované podobě.

Obrázek 1: Prohlížení DiMS v prostředí CDE Proconom, zobrazení vlastností označeného prvku dveří

Z praktického hlediska platí:

• Digitální model stavby (DiMS) je část informačního modelu stavby (IMS).
• DiMS se typicky skládá z dílčích DiMS, například na úrovni:
  • profesí (TZB, elektro, statika, architektura),
  • stavebních objektů,
  • případně jiného logického členění (etapy, části areálu).

Obrázek 2: Příklad obsahu informačního modelu stavby

Jak může být IMS zobrazen a organizován

Informační model stavby (IMS) může být prezentován a využíván různými způsoby, například jako:

• Složková (adresářová) struktura typicky v prostředí CDE jako soustava složek, podsložek a souborů.

Obrázek 3: Příklad složkové struktury

• Filtrování informací podle třídicích vlastností, tagů, klasifikace nebo stavu schválení – například podle profesí, podlaží, stupně dokumentace nebo role účastníka projektu.

Obrázek 4: Vyfiltrování potřebných informací v prostředí Autodesk Forma

• Grafické zobrazení vztahů informací – vizualizace vazeb mezi modely, dokumenty, prvky, požadavky, záznamy údržby atd.

Obrázek 5: Příklad, jak by mohlo vypadat grafické zobrazení propojení informací na základě metadat

IMS je tedy propojený ekosystém informačních kontejnerů (DiMS, dokumenty, tabulky, …), organizovaný podle předem dohodnutých pravidel.

Co je a co není informační model stavby

Rozdíl mezi „náhodným shlukem digitálních informací o stavbě“ a skutečným informačním modelem stavby (IMS) spočívá především v tom, jak jsou informace organizované a řízené.

Abychom mohli mluvit o IMS, musí být splněno zejména:

• vhodná a provázaná struktura – nejčastěji v podobě adresářů a složek v CDE, které odpovídají dohodnuté klasifikaci, fázím, objektům, profesím apod.,
• použití metadat – například označení typu informace, stavu (pracovní, sdílené, pro schválení, pro použití), odpovědné role, data platnosti,
• klasifikace a jednoznačná identifikace prvků (v DiMS) i informačních kontejnerů (souborů, dokumentů, záznamů),
• standardizované procesy správy informací – nastavené workflow pro tvorbu, kontrolu, schvalování, verzování a archivaci informací.

Bez těchto principů je digitální projekt spíše „složkou plnou souborů“ než skutečným informačním modelem stavby.

Dílčí DiMS může být, podobně jako každý jiný datový soubor, propojen s dalšími částmi IMS:

• na úrovni metadat – např. přiřazení k určitému objektu, fázi, smlouvě, požadavku, změnovému řízení,
• na úrovni jednotlivých prvků – například přiřazením odkazu z CDE na manuál výrobku, schéma zapojení nebo servisní protokol ke konkrétnímu prvku v DiMS.

V praxi to znamená, že:

• osoba si najde prvek v modelu (DiMS),
• jedním klikem se dostane k manuálu nebo záručním listům uloženým v IMS,
• informace jsou lépe dohledatelné a práce se stavbou je efektivnější.

Obrázek 6: Napárování dokumentu na VZT jednotku v prostředí Proconom

Abeceda BIM: další pojmy srozumitelně

IMS a DiMS jsou jen dva z mnoha pojmů, se kterými se v digitalizovaném stavebnictví potkáte. Další termíny – od BEP a EIR přes IFC až po datový standard stavby (DSS) – vysvětlujeme srozumitelně a v souvislostech v naší sérii Abeceda BIM.

Jste veřejný zadavatel? Zákon o BIM se vás týká od 1. ledna 2027

Pro vybrané veřejné zadavatele znamená zákon č. 330/2025 Sb. nové povinnosti při správě informací o stavbě. Nejde o povinnost mít 3D model, ale o povinnost řídit informace o stavbě po celý její životní cyklus – tedy přesně o to, co je podstatou IMS. Pomůžeme vám se na tyto povinnosti připravit: nabízíme bezplatný workshop a konzultaci připravenosti na zákon o BIM, na jejímž konci získáte nezávislé zhodnocení připravenosti vaší organizace.